restaurace
Leberfinger
Viedenska cesta 257 851 01 Bratislava - Petržalka Bratislavský Slovenská republika Přibližná poloha	Tel.:  +421 262317590 Fax:  E-mail:  leberfinger@leberfinger.sk URL:  http://www.leberfinger.sk
Počet míst:  100 Parkoviště:  ANO Nekuřácká restaurace:  ANO Nekuřácký salonek:  ANO Bezbariérový přístup:  NE
Historie bezprostředně spjatá s dnešní budovou restaurace Leberfinger se začala psát v druhé polovině 18. století v časech panování Marie Terézie. Místo, kde se setkávalo hned několik důležitých cest a odkud odjížděly dostavníky do Vídně, si zasluhovalo patřičné hostinské zázemí. Ludwig Leberfinger převzal budovu tohoto hostince v roce 1894 a vtiskl mu status legendy. Jedním z nejvýznamnějších momentů historie hostince se stala návštěva samotného císaře Františka Jozefa. Při převratu v roce 1918 bylo celé hostinské zařízení zničené, podnik byl však znovu obnoven. Do současné podoby budovu zrestaurovalo Občanské sdružení divadla WEST během let 1996 až 1998. Poloha restaurace dále od rušného centra, v těsné blízkosti Sadu Janka Kráľa, ji předurčuje pro příjemné rodinné, nebo pracovní posezení. K objektu patří také dětská zahrada se zmrzlinovým barem, která se může stát příjemnou zastávkou při letní procházce petržalským parkem.
Otvírací doba: • Pondělí 11:00-0:00 • Úterý 11:00-0:00 • Středa 11:00-0:00 • Čtvrtek 11:00-0:00 • Pátek 11:00-0:00 • Sobota 11:00-0:00 • Neděle 11:00-0:00	Kuchyně: • Slovenská
Kreditní karty:	Stravenky: nezadáno

Aktuality

Týdenní menu

Poznámky (diskuze) k restauraci

Mobilní hodnocení

Hodnotil	Datum	Jídlo	Pití	Atmosféra	Obsluha	Útrata/1
nergal	20.07.2017					1154
Restaurace Leberfinger v bratislavské Petržalce je v podstatě jednoduší, lidovější a cenově dostupnější dvojče jen pár desítek metrů vzdálené restaurace Au Café. Co mají společného je provozovatel a záliba v ničím neomezovaném prostoru. I tady v Leberfingeru je obrovská letní zahrada a uvnitř členitého interiéru spousta místa. Navíc je tu ještě sklepní posezení, které je možné využít separovaně například pro rodinné oslavy nebo firemní večírky. Ručně malovaný interiér s místopisnými historickými výjevy je laděn v národním lidovém duchu prostého hospodářského lidu, aniž by jakkoli zatracoval vyšší společenskou vrstvu. Naopak. Punc originality se projevuje v detailech a nenásilném propojení jednotlivých prvků. Prim hraje tmavě mořené dřevo, z něhož je nábytek, ale také například altán v hlavní části restaurantu. Zmínit musím i nádherné stínítka lamp z barevného skládaného skla. Celý prostor dýchá domáckou a pohodovou atmosférou. K té přispívá měrou vrchovatou i personál, který nabízí příjemný servis v profesionálním podání. Přesto se mi chvílemi zdá, že jim uvnitř organizace něco drhne a ne vždy se jim to daří před hosty bezezbytku skrýt. Probírka jídelním lístkem ukazuje výrazné zaměření na lidovou slovenskou kuchyni a nabízejí zde i nejrůznější krajové speciality a sezónní menu. Z vinné karty si pro dnešní večer vybírám červené Chianti Castello Di Querceto v provedení „half-bottle“, neboli rozlévané víno v objemu poloviny běžné láhve. Je ovocné, plné a dobře pitelné. Společnost mu dělá místní jemně sycená minerální voda Budiš. S předkrmem si trochu nevím rady, neboť ze stálé nabídky mě nic nezaujalo, proto sahám do sezónního salátového menu, odkud vytahuji na stůl slovenskou modifikaci caprese salátu, kde místo tradiční mozzarelly jsou mezi rajčata vetknuty plátky ovčího sýra. Je to prosté, ale v podstatě dobré. Díru do světa s tím Slováci asi neudělají, ale na druhou stranu zase proč ne? Hlavním chodem večera je Belvedere steak na grilovaných zelených fazolkách s bramborovými placičkami a s houbovou omáčkou, servírovaný na rozpálené pánvi, na níž se ještě škvíří zbytky tuku. Možná proto maso není učebnicové medium, ale je už trošku dál, nicméně pořád si zachovává šťavnatost a chuťovou exkluzivitu. Bramborové rösti placičky jsou veskrze nezajímavé a podezřívám je, že jsou tu jen na efekt či pro objem, zato fazolky a omáčka jsou paráda par excellence. S masem jim to prostě náramně sluší, darmo povídat. Dezert má podobu sorbetu z lesního ovoce na jakémsi kakaovém piškotu a je v pořádku, jen mi nejde do hlavy, proč mám k němu na talíři plátky citronu. Káva jako závěrečná tečka je výborná. Dokonce mě napadá, že jsem tady na Slovensku ještě nepil horší kávu, než právě s tímto hodnocením. Buď mám takové štěstí, nebo naši vzdálení „bratia“ prostě umí uvařit pořádnou kávu. Každopádně Leberfinger určitě není špatná volba pro žádného fajnšmekra a gurmána. Za bratislavský top restaurant bych ho asi neoznačil, ale je tu příjemná atmosféra a dobré jídlo. Přidat komentář
1 hodnocení	1 osob					1154